Obr. č. 1

Trávník leží přibližně na ose západ-východ, na obr. č. 1 se díváme ze Zeleného vrchu na Luž, což je „čistý“ sever. Zbývá dolní Trávník. Současné pojmenování okolí našich vesniček je v místě bezejmenné. Trávnický potok je bezejmenný, Nadějský potok je bezejmenný. Chybí zde prosazení zlidovělých názvů, odborně jde o tzv. pomístní jména. Několik názvů, jako třeba Drbošova vyhlídka, nebo Dědkův odpočinek se již dostaly na turistickou mapu, vedenou jejím správcem.
V období před r. 1938 tomu tak nebylo. Na letecké fotografii z r. 1950 (obr. č. 2) jsme vyznačili poetické místní názvy. Quarksack-v překladu Pytlík na tvaroh, případně Tvarohový pytel, nám dnes nic neříká, ale kdysi měl svojí historii. Jde o část údolí pod starou školou, až k  hranici Naděje v Antonínově údolí (les u silnice má zajímavý tvar). Název Šance naznačuje, že zde mohlo být nějaké místní opevnění.  Pro nás je však blízký název  dolního Trávníku v titulu tohoto článku - ZELENÉ STRÁNĚ (Grüne Berkseite). Pro tuto část dnešního Trávníku jsou zde charakteristické zelené pastviny, mohlo by to být výstižné a malebné pojmenování. Až na ty pastevecké drátěné ohrady, které „likvidovaly“ tradiční turistickou značenou cestu.

Obr. č. 2

Na obr. č. 2 je letecká mapa z r. 1950, ještě před výstavbou kravínu před statkem č. 29. Fotografie má lepší kvaltu zobrazení a jsou na ní vidět již tzv. bouračky (černé číslice). V době před r. 1938 v dolním Trávníku, v celém prostoru fotografie pod silnicemi, bylo asi 52 domů. Nejpozději v počátku šedesátých let minulého století jich bylo celkem 24 zbouráno.
Na letecké fotografii z r. 1933 (obr. č. 3), kde jsou vyznačeny některé největší statky v Trávníku, jsou až na malé výjimky všechny usedlosti na stavebních parcelách, jak tomu bylo již v r. 1843 v císařských otiscích.
Podle údajů, které jsme získali v Národním archivu v České lípě, bylo v době mezi r. 1840 - r. 1902 provedeno v Trávníku 33 kolaudací domů (nových, nebo přestaveb?).

  
Obr. č. 3 a č. 4

To podporuje myšlenku, že v Trávníku se v současnosti nenalézá původní obytný dům, dnes starší 200 let. Tomu také odpovídá, že v té době zřejmě také došlo ke změně střešní šindelové krytiny domů na eternitové šablony. Na fotografii č. 4 jsou zárubně asi ještě z původní chalupy č. p. 22 s letopočtem r. 1767.
(Rakušan Ludwig Hatschek, původem z českých Těšic smíchal s vodou 90% cementu a 10% osinkových vláken, směs použil ve stroji na výrobu kartonu. Roku 1903 si dal výrobu patentovat pod názvem Eternit. V roce 1824 obdržel patent na výrobu cementu Brit Joseph Aspdin. )

Obr. č. 5

Podle Adama Nováka z Trávníku, který umí hledat v archivních gruntovních knihách, je  v naší vesničce pouze pět usedlostí, které byly usedlostí selskou (obr. č. 3, žlutá popisná čísla jsou grunty a zelená chalupníci.). Výměra jejich polností, převedená z lánů do dnešních hektarů, zařazovala usedlost do kategorie selská. Vlastník, hospodář na gruntu, byl sedlák. Ti menší, také hospodařící na statcích byli „jen“ chalupníci. Tabulka na obrázku č. 5 popisuje statky v dolním Trávníku. Jejich pole navazovala na zahrady hospodářství. Sedlák hospodařící na gruntu byl láník, ti menší půl a čtvrt láníci.
Řečeno s úsměvem, na vesnici to mělo mimo jiné značnou společenskou hodnotu v místě, protože u stolu štamgastů v hospodě spolu seděli pan starosta, pan farář, pan učitel a sedláci jako byl Johan Anton Opelt ze statku p. č. 29 s polnostmi, loukami a lesy o celkové výměře 13, 7 hektaru. Nám dobře známý Josef Knespel byl asi s 5 hektary chalupník, nikoliv sedlák.

Obr. č. 6  (Mapa má sever vlevo)

Budeme-li mluvit o historických zákonitostech majetku lidí venkova, pak k nim určitě patří vlastnictví plužiny. Z obsahu názvu tušíme, o co jde. Podle Wikipedie je plužina jedním ze základních pojmů zemědělské činnosti vesnice na svých pozemcích. Zjednodušeně řečeno byl (a je) to prostor s vesnicí, se všemi poli, neobdělávanými pozemky, loukami, cestami, rybníky, potoky a lesy. Je to její katastr.
Pro představu, na obr. č. 6 je příklad plužiny města (vesnice) Cvikova na katastrální mapě Nového územního plánu našeho města. Jsou zde zakresleny platné rozměry zemědělských, lesních a stavebních parcel města a jeho částí, tak jak byly ve své většině vyměřeny v  hluboké minulosti. Nerozhoduje, že dnes již nejsou původními loukami a poli, ale v plánu jsou zemědělskou půdou, nebo lesy. Původní tvar lesních lánových vesnic byl zachován.

       Obr.  č. 7 a  č. 8

Základem plužiny je rozdělení půdy osedlým vlastníkům, na parcely k postavení domu a k ostatní zemědělské činnosti. Plužina je především orná půda obdělávaná pluhem, tvořící pole-lán.
Vzhled kulturní krajiny severní části Cvikova (obr. č. 7 a č. 8) s částí Trávníku, časově od sebe dělí asi sedmdesát let. Reliéf je téměř shodný, i když barva povrchu, která na černobílé verzi není vidět, tak na fotografii č. 8 ze současnosti zezelenala převahou pastvin. Stále je to plužina, kde se dá orat. A to je i dnes velké bohatství z minulosti.
Síla vlastnictví půdy je obsažena v právním postavení katastru jakéhokoliv uspořádání. Ať je to v gruntovní knize, nebo v Katastrálním úřadě. Byla a je to celospolečenská zákonná domluva v minulosti stvrzená majitelem panství a garantovaná panovníkem, později státem.
 

Obr. č. 9 a č. 10

Abychom nemuseli měřit a poté přepočítávat sáhy na rozměry záhonu, korce a lánu na obr č. 9 ze svahu na Kalvárii, tak si to ulehčíme použitím zjištěných rozměrů z katastrální mapy současného Cvikova (obr. č. 10).
 Pokud bychom měli štěstí se optat ještě v r. 1843 někoho na náměstí ve Cvikově, jak daleko je to k poustevníkovi na Kalvárii, byla by odpověď jednoduchá. …Je to lán cesty… Pokud by to řekl, jak předpokládáme německy, tak by to byl ten náš lán (německý lán 7,6ha), Čech by použil vlastenecky lán selský (18ha) a řekl by …není to ani lán cesty… .
Jedním z mála zdrojů pro přímé vyhledávání zajímavých informací z historie Trávníku jsou císařské otisky stabilního katastru.
Díváme se na grafický obrázek (obr. č. 11) části trávnické plužiny v době 19. století, kdy zemědělství prožívalo bouřlivý vývoj inovací zejména agrotechniky. Secí stroje, žací stroje, pluhy různých typů a na konci i parní stroj v zemědělské technice. K tomu se vrátíme v dalším článku.

Obr. č. 11

Je to část císařského otisku z r. 1843(obr. č. 11) s částí polí v Trávníku na Šancích a Zelených stráních. Jsou zde zakreslena pole v 19. století, která již prošla děděním, odprodeji, směnami, kterými se změnil za tuto dlouhou dobu zřejmě tvar pozemků proti době kolonizace. Přesto si pole zachovala původní úzký a dlouhý tvar, pravděpodobně z dob kolonizace, v době, kdy tato část byla vymezena pro vesnickou plužinu. Lány musely být dostupné povozy, proto byla na mezích hustá síť cest. Bylo to především důsledkem možností pomalu se měnících zemědělských technologií. Pole, aby bylo obdělávatelné, bylo úzké a orbou malých částí se zvyšovala jeho výška půdy, tím se vytvářel záhon jako na zahradě.

Záhon se stal plošnou jednotkou:
( Sedláci museli umět počítat, 2 lány byl grunt.)
1 lán německý = 197záhonů = 7,6597ha, při šířce 25m byl 3064m dlouhý.
To že louky na polích několika vlastníků tvoří zelený pruh, může být důsledkem společné dohody o společné pastvině.
Na otisku jsou patrná jména majitelů a pruh lánu-pole navazuje na pozemek statku. To platilo ještě v první polovině padesátých let minulého století.
    

  
     Obr. č. 12- statek č. p. 29                  O br. č.13- statek č. 36                   Obr. č. 14- statek č. 43  
 
(Stáří statku č. 29 v místě je 382 let, zemědělská existence statku je doložena do 70. let- asi 330 let)

Naše informace o Cvikovsku a Trávník s Nadějí jsou jeho součástí, čerpáme z dostupné historické literatury, z Wikipedie a jiných stránek na internetu, z návštěv muzeí a místních památek, také z nálezů v místě a jeho okolí a z vlastního archivu.
Hodnověrné informace lze také získat z pozorného prohlížení císařských otisků a dostupných historických map. Adam Novák jak jsme napsali, hledá informace v gruntovních knihách.
  
Ve třech výše uvedených tabulkách jsou vepsány údaje o vlastnictví námi vybraných statků, z nichž do dnešní doby se zachoval v dolním Trávníku pouze ten největší s č. p. 29. Kolik přestaveb proběhlo na pozemku za 382 let nevíme. Statky č. p. 36 a č. p. 43 byly zbourány. Současné fotografie zveřejníme až v příštím článku.
Prvý zápis je u všech třech statků až z poloviny sedmnáctého století. Statek č. 29 kupuje od obce (tehdy asi Glasertu) jeho první majitel Georg Töpfer. Také druhé dva statky jsou prvozápisy do gruntovní knihy, zapsané až o dvacet let později. Martin Hoffman umírá v r.1653 a vdova se následně provdá za Handschela, o Lauemanovi nevíme nic.
Předchozí majitelé nejsou známi.  Proč? Může to být chybou zápisu. Doba, do které jsme pronikli je ale opravdu zlá. 

Obr. č, 15

Historik Mgr. Ladislav Smejkal tuto naší obavu vysvětluje na stránkách 3. kapitoly krásné publikace                                                          CVIKOV na úpatí Lužických hor.
 Po bitvě před Prahou (Bílá hora) prchá česká vládnoucí šlechtická elita jednou z výpadních bran z Čech přes Cvikov do Lužice, avšak Cvikov se tím stává na dlouhá staletí vpadní bránou do českých zemí.

V r. 1618 začíná v Evropě neskutečně krutá a dlouhá Třicetiletá válka vedená profesionálními žoldnéřskými vojsky, za použití již značně technicky vyspělých zbraní. Žoldnéři nejenom bojují, také vykrádají a decimují především bezbranné obyvatelstvo vesnic a měst. České království od severu pustošilo „spojenecké“ vojsko protestantského saského Kurfiřta, kterého vytlačil z Čech katolík Valdštejn, bojující za Ferdinanda II. Na Zákupy přes Cvikov, který hořel, přišel o radnici a o pivovar na náměstí. V r. 1639 vojska Švédů, které tvořili žoldáci z Německa, Polska a i Čech drancovala naše vesnice v Zákupském panství. V  r. 1645 Švédové pronikli od severu hluboko do Čech, cestou vypálili Stráž pod Ralskem.

Obr. č. 16

 Obr. č.15 - Matthäus Merian- Obléhání Budyšína roku 1620, obr. č. 16 Sebastian Vrancx- Venkované napadají rabující žoldnéře. 

V r. 1648 válka končí Vestfálským mírem, pro České země nedobře. Rakouská monarchie přichází o obě Lužice, je oslabena moc císaře ve Svaté říši římské, ale Habsburkové získají na své země dědičné právo, které končí až 1. Světovou válkou. 
Válčící katolíky a protestanty mezi sebou oddělila linie příměří, probíhající po severní hranici našeho království, ve které se vytvořily již zmíněné „brány“.

Obr. č. 17

 Pobělohorská emigrace Českých bratří (utrakvisté-kališníci) pokračovala další velkou vlnou, především německého protestantského obyvatelstva ze zákupského panství, do protestantského Saska (obr. č. 17). Pravděpodobně i z Trávníku a Naděje. Do měst, kde posílili novou generaci nástupnických pláteníků.

Děsivé memento války:
Zpustošenou zemi popsal Petr Lehnstein: „Člověk jde až deset mil a nepotká člověka, kus dobytka, neuvidí ani špačka. V některých místech najde starého muže, dítě nebo dvě staré ženy. Ve všech vesnicích je v domech plno mrtvol. Muži, ženy, děti i čeleď, vepři, krávy a voli leží vedle sebe. Byli zardoušeni hladem a morem. Jsou plni larv a červů. Požírají je vlci, lišky, psi, krkavci, vrány a jiní ptáci, poněvadž nebylo nikoho, kdo by je pochoval, politoval a oplakal.

Toto je pravděpodobné velmi chmurné vysvětlení anomálie zápisu v gruntovní knize po ukončení Třicetileté války, i když zejména ve vnitrozemí České země tolik netrpěly. Prvé dvě generace vlastníků sledovaných statků prožívaly velmi zlou dobu. Avšak Cvikovsko s Trávníkem a Nadějí, ve kterém žilo v usedlostech devět generací lidí na Zelených stráních a dalších bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, nečeká do r. 1945 mnoho dobrého. To ovšem v té době nikdo neví.

       Pražská defenestrace- dobový holandský leták z 1. ledna 1618

Zdroje:
Autorský kolektiv, kap. 3 – Mgr. Ladislav  Smejkal -  CVIKOV město na úpatí Lužických hor
Petr Hora – TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ -  6. díl
Vlastimil Vondruška  - ŽIVOT VE STALETÍCH, lexikony historie 13. -14. -15. -16. Století
Dostupné informace z Wikipedie a z Internetu
Stabilní katastr – Wikipedie (wikipedia.org)
Plužina, Zemědělství (archive.org)
Plužina – Wikipedie (wikipedia.org)
Bautzen-nach1620-Merian - Třicetiletá válka – Wikipedie (wikipedia.org)

Fotografie z vlastního archivu a z uvedené literatury

Čtenáře zdraví administrátor 
Zpravodaje Trávník a Naděje.

V Trávníku 5. prosince 2022

Spolkové informace listopad-prosinec: