Nastala doba návratu k našemu seriálu článků o historii Trávníku a Naděje v období před rokem 1945. Stále častěji objevujeme nové zdroje něčeho neznámého. Kupodivu jsou z nejbližšího okolí našich vesniček. Jejich kořeny sahají často až do středověku. Pouze jsme si jich nepovšimli. Pokoušíme se to napravit.

Tentokrát jsme pozornost zaměřili na historii naší místní součásti, která většinu z obyvatel Trávníku a Naděje do těchto míst přivedla (přivezla). Na silnici 3. třídy Cvikov – Trávník - Mařenice, Světlá a Krompach, s odbočením do Jablonného přes Heřmanice.

Stala se samozřejmostí a ukryla později svojí historii pod asfaltovým kobercem.

Nebylo tomu tak vždy, má historii dost pohnutou a pro současnost i zajímavou. Pokusme se jí převyprávět.   

obr.č.1

 

Na obr. č. 1 je výřez z mapy II. Vojenského mapování z doby císaře Františka II. 

Tzv. Františkovo mapování. V Čechách proběhlo mezi roky 1806-1811, bylo použito již trigonometrické mapování (za použití trianglů na kopcích), a bylo již kartograficky dost přesné, zvýrazněné v jedenácti barvách, se zavedenými topografickými značkami. V měřítku 1 : 28 800 (vychází ze vztahu 1 vídeňský palec : 400 vídeňským sáhům ?).

  Kamenné silnice jsou zakresleny s dvěma krajnicemi, se stromořadím, které bylo u významných silnic v projektu. Jejich součástí se staly i kamenné mosty s širokou mostovkou.

Na mapě je oblast Cvikovska, kde v r.1828 byla postavena nová kamenná silnice, spojující Cvikov a Svor. Zde byla napojena na pražskorumburskou silnici, dohotovenou již v r. 1806. Obě silnice do současnosti tvoří podklad i dnešní silnice Praha-Č. Lípa-N.Bor-Svor-Cvikov. Na této mapě je vyznačený ještě nedokončený úsek silnice Cvikov – Jablonné, která byla celá uvedena do provozu až koncem čtyřicátých let 19. st.

 

 

 obr. č. 2 a č. 3

Na obr. č. 2 je Schönfelderova mapa z r. 1844. Vidíme již dohotovenou silnici Svor-Cvikov-Jablonné. Další hlavní silnice Č. Lípa-Rumburk a Mimoň-Jablonné- Žitava, jsou již znázorněny značením, které v zásadě již odpovídá doposud užívanému mapování. Úředním jazykem je němčina. Pro nás je zajímavý název Zákup-Reichstadt, Stráž pod Ralskem-Wartenberg (původní sídlo Vartenberků). 

Jak vidíme, tak území Cvikovska bylo již od středověku protkáno velkým množstvím stezek-cest. To jsou ty tenké spojnice vesnic s městem. Zwickau-Glasert- Gr.Mergthal. Avšak ještě v této době to naše silnice není. Je to cesta nedlážděná, prašná, často úvozová, ale s velkým provozem v severní části Cvikovska.

Na obr. č. 3 je letecká mapa Cvikovska z r. 1952 se silnicí Cvikov-Jablonné. Pamatujeme si jí jako původní silnici, která procházela Drnovcem a kousek za ním, vpravo dole je vidět malá serpentina. Půjdete-li do Drnovce na procházku, tak z centra od restaurace vlevo je pokračování této již zrušené asfaltované silničky v lese, prorostlé trávou. Dá se projít původní serpentinou ve směru na Kunratice.

 

 

obr. č. 4 a č. 5

Pro naše historické putování je však nejdůležitější začít na náměstí ve Cvikově. Pod náměstím budeme pokračovat Žitavskou ulicí, která je na obr. č. 4, z pohlednice asi z r. 1907. Po levé straně je zlatnictví Marie Bartelové se zlatnicí v okně. Za zlatnictvím je dům kloboučníka Stöcklowa, po pravé straně je hostinec „Deutsches Haus“. Poslední budova vpravo, dnes kulturní centrum a hotel Sever, v té době Říšský dvůr („Reichshof“), a za ním na obzoru vysoká budova s komínem je mechanická tkalcovna G.Niessner.

 

 Na obr. č. 5 je pohled do stejných míst s kulturním centrem a hotelem Sever. V těchto místech se Žitavská ulice velmi změnila.  Dva domy před Severem jsou přestavěné již v době před r.1945. Na místě třetího domu je autobusová zastávka. Dům bývalého hostince tam stál ještě asi v r. 1952 a pak někdy byl zbořen.

Krám zlatnictví byl zrušen asi ještě hluboce před r. 1945, z kloboučnictví je ruina, o kterou se kdosi začal starat. Průčelí by se dalo obnovit.

 

obr. č. 6 a č. 7

Dostáváme se k místu s mostem přes Boberský potok, kde se Žitavská ulice zatáčí ve směru na Trávník. Na obr. č. 6 je pohled na křižovatku někdy v r. 1905. Takto vypadala asi již v r. 1852, kdy měla být silnice dostavěná asi až do Dolní Světlé. Velká továrna je již zmíněná mechanická tkalcovna. Zajímavý je sloup, který však bude v té době asi součástí telefonu, který byl ve Cvikově používaný již od r. 1892. Osvětlení některých ulic žárovkami za petrolejky, bylo již v r. 1899. Ve Cvikově již pracovala parní elektrárna.  Silová elektřina byla používána až po připojení k dálkovému rozvodu elektřiny z velkých elektráren. V hrubých rysech křižovatka tak vypadala i v padesátých letech, kdy jsme po ní jezdili do Trávníku a Naděje. Místo sloupu je příhradová konstrukce elektrické sítě.

 Na obr. č. 7 je pohled na stejné místo v současnosti, již s novou asfaltkou, ale bez tkalcovny. Zbyla pouze přední část, ve které bývala střižna sukna a administrativní a obytné budovy.

 

 

obr. č. 8 a č. 9

Oba obrázky výše jsou časově od sebe vzdáleny přibližně 100 let. Různými způsoby zobrazují skoro stejnou kulturní krajinu, stvořenou lidmi, mezi Cvikovem a Trávníkem. Na tomto díle pracovali lidé asi sedm set let. Kdybychom měli k dispozici letecké snímky krajiny po staletích, asi s překvapením zjistíme, že některé linie a plochy jsou velmi podobné v rozmezí stovek let. Třeba tvar velkých pasek, směry pruhů polí, pastvin, i jejich šíře. 

Zajímá nás především naše silnice ze Cvikova do Trávníku. Na obr. č. 8 jsou pole, která na cvikovské straně přiléhají k hospodářským usedlostem jejich majitelů. Mezi pruhy polí jsou na mezích obslužné cesty i k lesním pozemkům. Je to hustá síť cest. Mezi nimi se těžko rozlišuje cesta, která je důležitou spojnicí vesnic na severu Cvikovska s městem.

 

V hnědém kruhu je podivné rozcestí s odbočující cestou do polí. Vypadá to, že v tomto místě se na hlavní cestě od sebe oddělily dva jízdní pruhy. Tuto možnost najdeme i na jiných místech směrem do Trávníku. Je možné, že tato páteřní cesta byla pro přetíženost vedena ve dvou směrech. Na obr. č. 9 je žlutým kruhem vymezený prostor, kde tato „výhybna“ v minulosti ležela. Výstavba nové silnice nemusela být totožná s původní cestou, především pro to, že původní cesta nemohla být odstavena z provozu. Správa a celoroční údržba významné cesty, byly jednou z povinností obce Cvikova. Končila až na hranici jeho katastrálního území, kde tuto službu převzal Trávník? 

V polovině devatenáctého století zde nová silnice ještě nebyla rozestavěna. Na celé budoucí silnici ještě nejsou sjednocené parcely.

 

               obr. č. 10 a č. 11

 

Obr. č. 10 je výřezem letecké mapy, kterou často používáme. Mapa je nejstarší z dostupných leteckých map z r. 1952. Prakticky je totožná se vzhledem fotografovaného území po roce 1945. Navazuje tím pro nás na předválečnou mapu z r. 1938. Na obrázku je část Žitavské ulice od dnešního Severu (dříve Stalingrad), až ke křižovatce, kde odbočuje Žitavská ulice k Trávníku a její název končí na hranici katastrálního území Cvikova. Na dolním okraji jsou ve žlutém kruhu domy č. p. 442 a č. p, 428 vedle tehdejšího hotelu Stalingrad, ty nebyly zbourány, ale byly přestavěny před r. 1945.

 

 Ve velkém kruhu je křižovatka, které dnes říkáme u zrcadla, na pravém rohu s areálem původní mechanické tkalcovny, jejíž větší část byla zbořena za hospodářské krize v roce 1934. Zbořená část stála na prostranství vyznačeném menším žlutým kruhem, dnes je tam hospodářský dvůr.

                                               

Závěrem tohoto článku si připomeneme, že Cvikov, jehož součástí Trávník a Naděje jsou, byl v r. 1925 průmyslovým městem s dvanácti textilními továrnami. Na obr. č. 11 se díváme do údolí Boberského potoka na domy a chalupy, které v této části předměstí byly obývány převážně hodně chudými textilními dělníky.

V pozadí nad křižovatkou u zrcadla stojí původní velká fabrika Mechanické tkalcovny.

 

Některé informace převzaty z:

Cvikov město na úpatí Lužických hor (r.2018)

Trávník (luzicke-hory.cz)

Historische Bilder von Cvikov (luzicke-hory.cz)

https://geoportal.gov.cz/web/guest/map

Geoprohlížeč (cuzk.cz)

 

Příští článek - Od Cvikova do Světlé a dále.

 

Administrátor

Zpravodaje T+N