Dobrý den z Vancouveru.

Nejdříve několik vět úvodem.
Určitě nás všechny pamětníky potěší, když se nám ozve z velkých dálek náš starý kamarád z trávnického mládí, pan Axel Langenhaun. Pro informaci čtenářů, Lexa žije ve Vancouveru.
Přečetl si náš článek o boji s mechem, který jej inspiroval k popsání svého boje s obdobným  přírodním ničičem trávníků před svým domkem, kde bydlí se svojí kočkou Mindou.
K tomu také připojil zajímavý příběh a fotografie z okolní přírody, kterou u nás nemáme. 
Lexo děkujeme a přejeme pevné zdraví. Administrátor Zpravodaje.

Tak jsem si přečetl váš boj s přírodou, TRÁVOU a MECHEM.
Je podivuhodné, proč se vaše obec pravě jmenuje 
“TRÁVNÍIK “, a ne třeba - “MECHOVICE” ?????

 Tady u nás máme  podobný problém, ale ten zaviňují vysoké smrky kolem. Původně zde v místech naší obce Surrey/ WHITE ROCK, což přeloženo z Angličtiny znamená: Bílý Balvan, stávaly husté lesy.
To jméno má zajímavý původ. Zde na břehu  moře leží už několik tisíc let veliký, žulový balvan, který sem dopravil ohromný ledovec v poslední době ledové.
 Už původní Indiáni, co zde žili po stovky let, tak nazvali tuto oblast tímto jménem a “BILÝ MUŽ” to pak převzal.

Obr. 1- Vespod je tento kámen na břehu mořského zálivu, ale nad pláží je už natřený bílou barvou, aby to zdůrazňovalo ten název. Zde je vidět od vody. Za ním je pěší  stezka, a za tou je železniční trať, co vede ze sousední Ameriky ( 3 KM) k nám do Vancouverského přístavu.

Obr. 2 - Toto je pohled na břeh mořského zálivu s dlouhým dřevěným molem pro pěší. Původně to bylo přístaviště pro cestovní bárky dolů do sousedního státu Washington. Je tu dosti mělká hloubka vody a proto to vede tak daleko od břehu. To dříví kolem jsou naplavené stromy, co se musí každým rokem odstraňovat, protože při velkých příbojích je vlny nanašejí až na tu železniční trať. 

Obr. 3 - Toto je dramatický záběr z předloňské vichřice na  podzim r. 2019, kdy se mořské vlny přelévaly až na bývalou železniční  budovu, dnes místní muzeum. V pozadí lze vidět restaurace a jiné  obchody podél pobřežní silnice, které též utrpěly velké škody díky té slané vodě, co se dostala až dovnitř. Toto jsem vyfotografoval právě z konce toho doku. Bylo to značně dramatické. Celý ten dok se klepal pod nárazy vln.

Obr. 4 - Na tomto záběru je vidět část trávníku vpředu před mým domkem. Na schodišti na mne vždy čeká  kočka “MINDA“, když se vracím z nákupu. Ona ví, že vždy přinesu pro ni nějakou dobrotu. A před pavlačí mám kus trávníku podél celého  předku domu. Tomu se sice dost daří, ale zadíváte-li se na  ocelovou střechu domu, je tam vždy nános jehličí z těch smrků, a ty pak vítr nebo déšť smete na ten  trávníček.
 A to ničí tu trávu.
Tak musím neustále hrabat speciálními hráběmi ty masy jehličí, a potom pravidelně posypat  ten trávník speciálním chemickým hnojivem, aby travička měla dobrou výživu.

Obr. 5 - Nakonec posílám z dnešního rána fotografii úžasných mraků, co se na nás valí od moře. Fotografie je z parkoviště po nákupu. Nyní se  už přesunula ta “fronta” dále do vnitrozemí.  NAŠTĚSTIÍ ! Tam ať si leje !!!!

 Závěrem srdečně zdravím vás všechny a přeji vám pěkný pobyt na vašich chalupách.

 Ahoj, tak zase příště.

 Lexa.