ÚNOR 2022 V TRÁVNÍKU  A  NADĚJI

                    V Trávníku a Naději se mokřadům říká bažiny.
                                                    II. část

Všem stavům i městům nařízení dávám, pilně stavěti rybníky, jednak aby bylo postaráno o hojnost ryb pro potravu lidu, dále pak aby půda co nej­více využita byla, zejména aby se voda z bahnisek a močálů v nich mohla shromažďovati, za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a jako vodní pára blahodárně působiti na okolní rostlinstvo. Mimoto má rybník ještě úkol v dobách rozlití vod trvalými dešti nebo táním sněhu velkou část vody zadržeti a tím náhlým povodním v krajinách níže ležících zabrániti.
Nařízení Karla IV.                               ( Život ve staletích-Lexikon 14. Století,  Vlastimil Vondruška)

S pokorou čteme výše napsaný text nařízení českého krále a římského císaře. Před šesti sty léty stanovil, jak a proč se má pečlivě zacházet s vodou v přírodě. Již tehdy dobře věděli, jakou vzácností je voda a jak jí mají chránit a pečovat o ní. Měli jsme moudrého krále.
V této druhé části článku budeme pokračovat v „inventuře“ stavu hlavních mokřadů, trávnických a nadějských bažin. Močálem již asi není žádná z nich, (v močálu je voda promísena kořínky a jinými rostlinnými částmi, takže vytváří zdánlivě souvislou vrstvu, po které však nelze chodit ani plout na lodi-Ottův slovník naučný), nejsou již ani rašeliništi (jde o hluboce zamokřený prostor s velkým množstvím rostlinné masy, která se ukládá, a za nepřístupu vzduchu vytváří rašelinu) a ani slatinami ( byl by  to hodně zamokřený biotop s mechovým povrchem WIKI).

Obr. 1

Vraťme se k obr. č.1, na kterém jsou vyznačeny větší trávnické a nadějské bažiny. Na letecké fotografii je vyznačena pod označením T2 bažina pod posledním domem v dolním Trávníku. Leží v dnešní pastvině podél  trávnického potoku do Mařeniček. Pamatujeme, že v době před meliorací polí zde vedla sjízdná cesta, kterou se dalo na kole, ale i autem projet až do Mařeniček na silnici. Cesta v pastvině zanikla a je zalita touto bažinou. Nenalezli jsme však žádnou fotografii tohoto místa.

Obr. č. 2
Na obr. č. 2 ze silnice Mařenice-Trávník se díváme na okraj náletového porostu, který pokrývá hráz dávno zaniklého rybníku v dolní části Naděje v Antonínově údolí. Délka boční hráze je asi 170 metrů, až k vpusti napájecího koryta z Hamerského potoka, kterým se posiloval přítok do rybníku, pokud nepostačil nadějský potok. Rybník pravděpodobně vznikl v době zprovoznění Pechmüle (mlýn Josefa Pecha Trávník čp. 52) v r. 1735. Zbytky hráze jsou asi 290 let staré.

 
Obr. č. 3 a č. 4

Na obr. č. 3 je za hrází modře vyznačena pravděpodobná plocha rybníku. Nebyl velký, protože převýšení u ústí náhonu před silnicí, do v pískovci vysekané štoly náhonu k mlýnu, je nad hladinou potoku asi 1,5 metru. Celkový výškový náklon hráze (spád) je asi tři metry.
Na letecké fotografii z r. 1950 (obr. č. 4) je celá situace popsána, jak vypadala před 72 léty. Porovnejme si, jak se kulturnost krajiny změnila od té doby, zejména kdy se zemědělsky nevyužívá. Bylo to naše dětství, v nadějském potoce jsme měli „studené“ dětské koupaliště a potok jsme až ke stavidlu sjížděly na neckách. Stavidlo bylo funkční, když někdo přidal fošny, tak trochu vznikl původní rybník, který odtékal přepadem, do náhonu se však voda nezvedla. K Pechmüle se ještě někdy vrátíme.

Obr. č. 5 a č. 6

Na obr. č. 5 je vyznačeno „mlhou“ místo, kam by dnes asi rybník na louce dosahoval. Druhá část za nadějským potokem je ve směru ke stavidlu ve stejné velikosti plochy vody. Dnes je tento náletový porost součástí bažiny a má charakter lužního lesíku.

Obr. č. 7 a obr. č. 8

Jsme na hrází, (obr. č. 7) ještě dnes je překvapivě mohutná, poblíž bývalého stavidla je asi dva metry vysoká. V koruně hráze je široká nejméně pět metrů. Na obrázku je vidět maximálně rozvinuté měřící pásmo. V místě stavidla byl někdy, asi buldozerem vytvořen překop aby potok volně odtékal. Původní betonové a pískovcovými kvádry obložené stavidlo bylo rozbito, jeho pozůstatky jsou vidět na obr. č. 8. Až do těchto míst vede strouha přívodního koryta od Hamerského potoka. Pokud bylo stavidlo otevřené, voda zde odtékala pod silnicí do Hamerského potoka. Rybník byl zásobován vodou ze tří potoků. Nadějského potoku, menšího potoku z blízké bažiny (N7) v Naději a strouhou z Hamerského potoka. 

Obr. č. 9

Dnes tento již prakticky neexistující rybník je jediným místem v Trávníku a Naději, kde by se asi nejlépe dala obnovit jeho původní přírodní funkce. Jak je vidět na letecké fotografii z r.1950 (obr. č. 4), byl původně na čisté louce. Dnes je zde houština nepůvodních náletových stromů, které by bylo třeba vymýtit. Původní hráz by se nemusela ani moc opravovat, pouze by stačilo jí opravit v místě potoka a instalovat nové stavidlo. Po vyčištění prostoru by rybník určitě zkrášlil toto zákoutí Antonínova údolí (obr. č. 10). Především by zadržel větší množství vody, která by v místě zlepšila odpar a klima, zejména v letním suchu.
Problémem asi budou majetkoprávní vztahy, protože celý pozemek je soukromým majetkem, nikoliv majetkem obce.
Záměru obnovy rybníku se v loňském roce ujala členka našeho Spolku paní JUDr. Regina Soukupová. Jednala se starostou města Cvikova p. JUDr. Švehlou. Obnovení rybníku podpořil také Osadní výbor v Trávníku a Naději a podporuje jej i náš Trávnicko-Nadějský Spolek.

Obr. č. 10 a č. 11  

Posledním větším mokřadem v Trávníku je bažinaT7 v louce pod bývalou školou (penzionem). Na mapě je celý tento prostor nazýván asi od středověku jako KVARKSAK (QUARKSACK- k tomuto spojení něměckých slov je uveden ve slovníku překlad -pytlík na tvaroh). Jde o menší bažinatou část podél lesa, kterou napájí malý pramen vody, který tvoří níže menší přítok do nadějského potoka. V době JZD zde vznikl menší sadbový rybníček. Asi by nebylo nijak obtížné rybníček obnovit a i zvětšit, leží však v pastvině v majetku Jagry.

Obr. č. 12

Na nejrozlehlejší bažinu v Naději N1 a asi i v Trávníku se díváme na obr. č. 12. Leží v Antonínově údolí, v dolní Naději. Díváme se na statek čp. 4, kterému se v padesátých letech říkalo Brabčárna.  Stodola statku se každoročně plnila senem, protože bažina se sekala ručně kosou. Sekáči šli bažinou v šikmé řadě a tráva se klasicky sušila. Autor článku v dobách dětství zde pravidelně deset let trávil s rodiči prázdniny v pronajatém, jinak prázdném statku. V celém prostoru na který se díváme, byla bažina hluboce zmokřená, ale v některých místech se dala přejít. V dolní části k cestě (hrázi) byla pravděpodobně rašeliništěm zaplaveným vodou. Pod stodolou byla napříč pro vozy sjízdná, ale zaplavovaná cesta do lesa. Celou bažinou po levé straně protéká nadějský potok. Druhý potok teče při pravé straně a vlévá se pod cestou do nadějského potoka. Celá část údolí kolem bažiny je krásným tichým a romantickým místem.

Obr. č. 13 a č. 14

K dolní Naději se ještě v budoucnu vrátíme. Dominující bažina na letecké fotografii z padesátých let (obr. č. 13) leží částečně i na území Trávníku. Hranice mezi katastry je vyznačena červeně. Tři chalupy leží v Trávníku a čtvrtá, již neexistující, ležela v Naději. Vpravo v cípu lesa stála první restaurace v Naději s čp. 1. Na snímku je možné rozlišit místa s větším množstvím vody. Jsou tmavší. Na obr. č. 14 je změřena přibližná délka 300 metrů. 

Obr. č. 15 a č. 16

Naděje není připojená na veřejný vodovod. Některé chalupy měly vlastní studny. Například statek čp. 4 měl studnu ve sklepě a pumpu uvnitř v předsíni za dveřmi. Domek s čp. 80, na který se díváme na obr. č. 15 vlastí studnu neměl, ale přibližně v místě s označením studánka,  vytékala ve svahu cesty pramenitá pitná voda s výtečnou chutí, pro kterou si docházeli nejen z domku nad studánkou, ale někdo i z větší vzdálenosti. V současnosti mají všechny tři domy vlastní zdroj vody, a tím studánka zanikla. Doba je jiná, když jsme se koupali v potoce kousek od studánky tak jsme věděli, že když budeme mít žízeň, tak u studánky byl plecháček, kde se mohl kdokoliv napít. Mimo to, okolí a přístup ke studánce byl udržovaný, dotvářel „kulturu“ prostředí bažiny, která tehdy byla opravdovým biotopem.
Současný stav místa studánky je na obr. č. 16. A naše koupaliště zmizelo v náletovém křoví.

Obr. č. 17 a č. 18

Rašeliništní část tehdejšího močálu i s rákosím, která je spojitá na obr. č. 17 a č. 18 vypadá „zanedbaně“, jednoznačně je to „babička“. Každá fotografie je sice z různého ročního období, ale plocha v celé délce zarůstá dřevinami, které tam nemají být a zřejmě i vysychá. Je to vidět zřetelně na obr. č. 17. Palice vodní trávy vypadají sice impozantně, ale jde o drny s ostřicí latnatou. 

Ostřice latnatá

Ostřicím chybí více jak o deset centimetrů pokleslá hladina vody. Ostřice je vytrvalá a přežije, pokud bude mít bažinu s vodou. Pokud by se mělo bažině pomoci, bylo by asi zapotřebí poradit se s odborníkem na renovaci vodní plochy. Prakticky celý pozemek bažiny není v majetku obce Cvikov.

Obr. č. 19 a obr. č. 20

Poslední bažina, kterou jsme označili na výchozí mapě je bažina N2 v Naději. Na obr. č. 19 jde o poměrně malý prostor, který je „natur“- neudržovaný. Nachází se na protékajícím nadějském potoce, kde výše je ještě několik takových bažin až do lesa k Milštejnu, kde potok pramení na úbočí Suchého vrchu. Stejně tak i jeho dolní část, než doteče do Antonínova údolí, protéká malými bažinami. I ty na potoce mají svůj značný význam v zadržování části vody a přispívají k zachování biotopu podél potoka.

 
 
Na posledním obrázku č. 20 se vracíme k často diskutované kontroverzní  záležitosti soukromých zahradních  bazénů  na našich trávnicko nadějských pozemcích. Bazény jsou určeny k rekreaci, odčerpávají vodu z vodáren, nebo studní, která poté přírodě chybí, zejména v době sucha. Jednoduchým a častým opatřením bylo v té době, kdy se do vodárny na našem kopci vozila voda v cisternách a stejně nestačila, zakázat zalévání. O bazénech se ani nemluvilo, nikdo je neměl. Ano, řešení to bylo, pokud horkem zeslábl pramen a teklo děravé potrubí. Prudce také narůstala spotřeba vody z nepostačujícího historického vodojemu.

Druhou věcí je, jak správně hospodařit s vodou v bazénu, aby pomohl s ochlazováním prostoru zahrady v době sucha, za předpokladu, že vodovod funguje jak má. Principem je to stejné, jako když řešíme ochlazování městských aglomerací zazelením střech a správnou údržbou parků a zelených ploch. I ty se musí dnes většinou zalévat pitnou vodou.

V bazénu na obr. č. 20 a níže je asi 6m³ vody. Je to dost, ale není to mnoho. Neměníte vodu denně. V tomto případě ze studně sousedů, která má velice dobrý pramen. Pokud je bazén na zahradě, postačí si opatřit ponorné čerpadlo s hadicí a kropit nejen květiny, ale i trávníky, aby přijaly dostatek vody nejen ke svému životu, ale také aby se ochladila větší plocha zahrady a vodní pára se zdržovala při zemi. Stříkáme ráno a večer. Bazén doplníte jednou týdně.

Co říci závěrem. Udělali jsme pomyslnou „inventuru“ na celkem devíti bažinách v Trávníku a Naději. Nemá smysl naříkat, že se něco děje. A děje se. Asi by bylo zpočátku lepším řešením, kdyby Obecní úřad soustředil svojí pozornost, především prostřednictvím svého úředníka sledujícího ekologii krajiny na cvikovsku, a vytvořit si rámcový program opatření k postupnému řešení jevů, které chce zlepšit. Ochrana vod v přírodních nádržích včetně mokřadů sem patří. Nemusí to zase trvat tak dlouho, je třeba hledat spojence, kteří by do řešení takového programu mohli přispět. Nabízejí se k tomu i finanční prostředky z fondů Libereckého kraje. Co brání jejich využití.

FOND OCHRANY VOD - INDIVIDUÁLNÍ DOTACE
Liberecký kraj má na projekty přes devět milionů
Obce, neziskové organizace, zemědělci, vlastníci lesů a další právnické i fyzické osoby mohou žádat o dotaci do 29. dubna 2022. Připraveno je pro ně celkem 9,5 milionu korun. Zájemcům je zdarma k dispozici odborné poradenství krajské Agentury regionálního rozvoje. Dotace (kraj-lbc.cz)

Zimní počasí v Trávníku a Naději je asi podobné, jako je touto dobou v Praze. Proto si opět závěrem únorové stránky Zpravodaje připomeneme Zimu hezkým zimním pohledem na trávnickou náves.
  

S pozdravem všem členům a příznivcům našeho Spolku a také všem dalším čtenářům Zpravodaje,

děkuje a zdraví

administrátor Trávnicko-Nadějského zpravodaje.

Opět v Praze 26. února 2022